Vojenský sniper

Vojenská technika a bojové zbraně lákají odjakživa především mužskou část populace. A někdy ani nezáleží na věkové skupině. Na vojáky si zkrátka dokáží hrát i opravdu velcí kluci. Někdy ale o hru nejde. Pak ke slovu přicházejí opravdové zbraně a jde o skutečné životy.
·        Vojenská technika se pak mění z věcí budících zvědavost na věci budící strach.
plastový vojáčci

Vojáci, kteří se zúčastnili některého z konfliktů současného světa jsou přesvědčeni, že největším nebezpečím ve vojenském bojovém terénu nejsou nástražné pasti nebo miny. Přítomnost těchto zbraní lze alespoň částečně předvídat. Největším strašákem je armádní sniper.
·         Tedy člověk, který má k dispozici špičkovou zbraň, kterou dokáže trefit zaměřený cíl na nevěřitelnou vzdálenost.
I v této oblasti se lámou rekordy. Je to sice trochu zvrácené, ale rozhodně ne bez zajímavosti. Roku 2002 se jeden rekord povedl kanadskému vojákovi v Afganistánu. Svůj cíl zasáhl na vzdálenost dva tisíce čtyři sta třicet metrů. O pár let později ho překonal Brit, který posunul hranici o dalších sto třicet pět metrů. Kulkám trvalo pouhé tři sekundy, než zasáhly vytčený cíl. A jejich rychlost třikrát překonala rychlost zvuku.

Ne každý na to má

Je to až neuvěřitelné, kam se vojenská technika dokázala posunout od dob vozových hradeb, které stavěl jeden slavný český vojevůdce. Vojenský odstřelovač je považován za naprostou špičku ve svém oboru. Ne každý totiž zvládne výcvik, který předchází nasazení v boji.
odstřelovač
§  Nejprve musí projít sítem.
§  Tím je zkouška jeho fyzické zdatnosti.
§  Na záda zájemce o tuto funkci nasadí plnou polní.
§  Pak ho vypustí do terénu a on musí během hodiny a půl překonat patnáctikilometrovou vzdálenost.
Na konci ho ale nečeká potlesk pro vítěze, nýbrž běh přes překážky a střelba na náhodné cíle.Pak se teprve dostává do užšího kola a má šanci se stát vojenským sniperem.

Domácí müsli – zdravá i kalorická varianta

Většina lidí dává přednost pochoutce, která neobsahuje příliš velké množství zdravých surovin, protože pak ztrácí na své chuti. Není tomu však pravda, alespoň v případě, že si uděláte doma vaše vlastní müsli, a to ve více variantách. Tu zdravější můžete nabídnout dětem a tu kaloričtější si můžete užít sami pro sebe.
mističky na míse.jpg

Zdravá svačina i na cesty

Domácí müsli je skvělým výrobkem hlavně z toho důvodu, že si do něho dáte suroviny, které vyhledáváte a nejvíce milujete právě vy. Aby si mohli pochutnat na něčem dobrém, a přitom zdravém i malé děti, musíte to udělat tak, aby to bylo pro ně vhodné a pořád chutné.
Jak na to? Budete potřebovat:
–       ořechy(libovolné druhy)
–       ovesné vločky
–       semínka dle libosti(slunečnicová, dýňová, lněná, chia)
–       sušené ovoce
–       med(pokud možno domácí)
–       ochucovadlo(skořice, kokos)
–       trochu másla nebo oleje za studena lisovaného
Postup přípravy je jednoduchý. Ořechy je nejlepší trochu namlít, kvůli jejich velikosti a samozřejmě i kvůli tomu, aby se dětem lépe konzumovali. V misce si smícháte sypké suroviny a přidáte je k máslu a medu, vše důkladně promícháte a rozprostřete na plech vyložený pečícím papírem. Pak už stačí jen upéct a nechat vychladnout. Samozřejmě i toto müsli musíte skladovat v uzavřené nádobě a spotřebovat co nejrychleji. Děti si na této báječné svačince pochutnají a nebudou vymýšlet s její konzumací.
rozsypaná snídaně.jpg
Tip:pokud přidáte více medu a másla získáte lepivější konzistenci, díky které můžete udělat na plechu jednu velkou placku. Po upečení můžete tuto placku nakrájet na tyčinky a obalit ji ve skořici, kakau nebo kokosu. Tyčinky je lepší nechat před konzumací chvíli zamrazit.

Sladké potěšení pro dospělé

V případě kalorické bomby je vám jasné, že na jeho výrobu spotřebujete více cukru asladidel. Báječné je využít místo medu kondenzované mléko nebo rozpuštěnou čokoládu. Vynikající bude i když do něho přidáte různé sladké lupínky nebo cereálie do mléka. Směs by však měla být lehce suchá, abyste docílili toho, že budete mít sypké müsli. V případě tyčinek si nemějte strach dopřát i více cukru nebo kousky čokolády. Takové svačince totiž bezpochyby neodoláte.

Obezita i ochrana životního prostředí

Společně se společností Coca-Cola se PepsiCo stali vedoucími obchodními společnostmi v prodeji sladkých nápojů s vysokým obsahem cukru. Newyorská firma PepsiCo přislíbila, že v horizontu deseti let se pokusí snížit obsah cukru ve svých výrobcích na minimum. Firma zároveň slibuje, že se tohoto plánu hodlá držet podstatně více a důsledněji než v předchozích letech.
coca cola studený nápoj
Vědecký pokrok
Dnes už existují příchutě, které vyžadují méně přidaného cukru, než ty, které pepsiCo nebo Coca-Cola používaly doteď. Nemluví se ale jenom o sladidlech, ale také o přísadách, které jsou součástí jednotlivých příchutí sladkých nápojů. Podle vedoucího pracovníka v oblasti vývoje a vědy jde ale také o to, jak se se surovinami, příchutěmi a sladidly zachází.

Vliv WHO
Hlavně v poslední dekádě je na PepsiCo i Coca-Cola vyvíjen tlak ze srtan světové vlády ale také světové zdravotnické organizace za to, aby obě dvě společnosti snížily procento přidaného cukru, sladidel a umělých barviv, které do svých nápojů přimíchávají. Za vinu se těmto nápojům často klade nárůst obezity, ale také vyšší procento cukrovky. Světová zdravotnická organizace také od října letošního roku doporučila světovým vládám na sladké nápoje uvalit daň. Zvýšení ceny by znamenalo menší množství konzumentů a tím by se měl podle WHO zlepšit zdravotní stav občanů.

PepsiCo
Není to jenom Pepsi s kolovou příchutí, která tuto společnost proslavila. Sycené nápoje Mountain Dew, Mirinda, 7up nebo ovocné džusy, ale také pitná voda, tohle všechno jsou nápoje, z nichž má PepsiCo ročně příjem v přepočtu přes půl druhé biliardy korun. Tento obrat tvoří vyjma nápojů také slané pochutiny.
plechovky nápojů
Plány na omezení zdraví škodlivých látek
Nejde ovšem jenom o obezitu a cukrovku, ale i o životní prostředí. Každá lahev těchto nasycených nápojů je obsažena v plastové lahvi, které dennodenně zamořují životní prostor ve velkoměstech, ale nejenom tam.

Potřebujete posílit imunitu? Zkuste goji!

Lycium chinense i Lycium barbarum, kustovnice čínská a kustovnice cizí, Godži, Goji Berry, anebo prostě jen goji – název, který u nás zdomácněl. Jde o keřovitou lilkovitou rostlinu, jejíž plody jsou nejen chutné, ale také mají značnou výživovou hodnotu. Obsahují řadu vitamínů (B1, B2, C – množství je srovnatelné s množstvím „céčka“ v citrusech, vitamín E – tokoferol), stopových prvků (zejména selen a kobalt), minerálních látek (železo, zinek, mangan, měď, chrom), polysacharidy, glykopeptidy, karotenoidy, flavonoidy, kumariny, aminokyseliny, vlákninu, bílkoviny, sacharidy a další, našemu organismu prospěšné látky.

goji-2170629_960_720

Goji pochází z východní Asie, ale postupem času se rostlina rozšířila i do Severní Ameriky a do Evropy. Dokonce si ji na zahrádce můžete vypěstovat i v našich podmínkách a sklízet čerstvé plody po svou potřebu; v tomto stavu totiž mají – ostatně jako všechno čerstvé ovoce – nejvíce vitamínů. Sušené plody jsou u nás běžně na trhu, zejména v obchodech, které se zabývají prodejem zdravé výživy.

Nejstarší písemné zmínky o využívání kustovnice v asijské medicíně pocházejí z II. století př. n. l. – Čínská kniha o léčivých rostlinách, kterých v té době bylo popsáno přibližně 120. V čínské medicíně a východním léčitelství se plody goji využívají k podpoře funkce některých orgánů, zejména ledvin a jater, zlepšují krvetvorbu, chrání rohovku před glaukomem, a posilují imunitní systém.  Plody kustovnice čínské a kustovnice cizí mají i určitý léčebný potenciál v případě nádorového bujení. Při chemoterapii údajně dokáží zamezit úbytku bílých i červených krvinek. Velká část příznivých účinků goji na lidský organismus byla potvrzena medicínskými studiemi.

food-3332874_960_720

Kustovnice není jedovatá, avšak pozor na záměnu s u nás volně rostoucím lilkem potměchuť, jehož plody jsou velice podobné, ale  – na rozdíl od goji – toxické.  

Kolonie bílých tvorů

Některým příslušníkům z říše zvířat přítomnost člověka příliš neprospěla. Kolik druhů zvířat už jsme dokázali z povrchu zemského odstranit, se snad nedá ani spočítat. Naštěstí si lidstvo uvědomilo, že tudy cesta nevede a začala se konat opatření, aby se zabránilo další likvidaci. Jedním z ohrožených druhů je i jeřáb bílý.
·        Tito elegantní ptáci sídlili před dvaceti lety už pouze na Sibiři.
·        A s největší pravděpodobností se mezi sebou všichni znali.
·        Bylo jich tu totiž už pouhých patnáct. Což je hranice absolutního vyhynutí.
sibiřský jeřáb
Naštěstí se později objevilo ještě jedno místo výskytu, které se nacházelo v Číně. V současné době se jejich počet zvýšil na uspokojivé tři až čtyři tisíce. Jeřáb bílý je (jak už název napovídá) sněhobílý, jen letky má černé. Podobá se tedy trochu našemu čápovi. Jeho hlasový projev zní jako hra na klarinet, čímž se od ostatních druhů jeřábů odlišuje.
obrovská křídla

Záchrana jeřába bílého

Chovné stanice, které se rozhodly tohoto zajímavého ptáka zachránit před vyhynutím, ho chtěly rozhodně vrátit zpět do přírody. Členové stanic se tedy museli přizpůsobit v každém směru. První důležitou věcí bylo, aby se pták nepřestal bát lidí. To by ho jistě vrátilo opět zpět na okraj propasti, která se nazývá vyhubení. Když se k němu tedy ošetřovatelé blížili, museli se celí zahalit do bílého oblečení. Z celého těla jim koukaly jen oči. Vypadalo to trochu podivně a trochu úsměvně.
o   Jako by tu nesídlili ochránci zvířat, ale členové nějaké zvláštní sekty, která vyznávala jako své božstvo jeřába.
o   Ve chvíli, kdy jeřábi započali ve svém zajímavém tanci, se tento dojem jistě ještě znásobil.
bílý pták ve vodě

Jeho tanec připomíná zvláštní show, která je naplněna vzájemnými úklonami a elegantními skoky. Doufejme, že se tento majestátní pták brzy rozmnoží natolik, že ho budeme moci vymazat ze seznamu ohrožených druhů.